Omlouvám se všem, co sem chodí a mají nějaký dotaz. Nebývám tu a nevím, jestli se někdy vrátím. Mám tu ale spoustu vzpomínek a dokud je nepřetáhnu nikam jinam, nechám blog tak, jak je.
Mějte se krásně!


Duben 2010

Den v botanické zahradě

24. dubna 2010 v 9:50 | sisinaaa |  Zážitky a skvělé akce
Článek, který by tu měl být.
Vzala jsem ho ale z fotoblogu.

Na včerejšek hlásili krásný a letní den.
A protože mě Jarka svými fotkami nalákala k návštěvě botanické, vzala jsem Barču a šly jsme.

Pohled na jezírko v Zoologické zahradě. Tam půjdem příště:
Líbí se mi, jak je naše Botanická řešená venku na zahradě i v pavilonech:
V budově skleníku, v horním patře. Vpravo je mnohoúhelník jako prostředek a všechno, co je vlevo, jsou pavilony rozdělené na různá podnebí naší Země.. Patro je skvělé, můžete se kochat i ze shora:
V jednom z pavilonů nahoře:
Pavilon masožravých rostlin. Jsou za sklem, tak jsem vyfotila na ukázku jen tuhle část.
Člověk jen kouká, kolik druhů existuje:
I Orchideje jsou za sklem. Některé jsou velmi vzácné. Taky jen část na ukázku:
Všude samý kaktus:
I s vodopádem:
Nevím, jaké jsou to pavilony. Tohle byly nějaké tropy, bylo tam strašné vedro a také vlhko.
A byly tam nádherné ibišky:
Jezírko a kapříci:
Akvária - rejnoci:
Muréna:
Perutýn:
Celkový pohled na jedno z mnoha akvárií:
Jak vyfotit ryby v akváriu ve tmavé místnosti?
Těžko!
Stativ je vám k ničemu, protože ryby se hýbou.
Blesk je vám k ničemu, protože se odráží ve skle akvária a naprosto přebije všechno, co v akváriu je.
Kdo má kvalitní foťák, může zkusit zvýšit ISO.
Mně Vyšší ISO příšerně šumí, takže fotek mám opravdu málo.
Vidíte, jaká je tam tma?
Ale skvělé je to akvárko v tom podchodu. Ryby můžete sledovat nad sebou. Dřív tam mívali jesetery, dnes tam nebyli:
U jedné vitríny (prý tam jsou měkké i) s mušlemi. Barča pózovala jako modelka. Až na ten škleb, teda:
Čas na svačinu:
Nevěděla jsem o tomhle místu. Jsou to jezírka s vodními rostlinami a jsou za skleníkem:
Barunka byla naštvaná. Chtěla jsem jí vyfotit, jenomže se postavila před vodotrysk.
"Barunko, posuň se trochu na stranu."
Neposunula se na stranu, ale dozadu. Zavrávorala, zamáchala rukama a spadla. Zachytila se v poslední vteřině, jinak bych ji tahala z vody ven. Takhle měla mokrou jen ruku a část mikyny na zádech. Na sluníčku za chvilku uschla:
Část obrovské zahrady. Spousta popisků v trávě dávalo tušit, že až přijde čas, bude zahrada celá rozkvetlá. Zatím stromy, keře i květinky spaly:
Psalo se o Liberci jako o městě rododendronů. Nevím, jestli to ještě platí, ale naše botanická má obrovskou sbírku rododendronů.
Bude to krása, až rozkvetou.....

Výlet se nám podařil, byl to krásně strávený den.

Další články k botanické jsou tady:

Sisinaaa

Nemyslíš.....

22. dubna 2010 v 15:32 | sisinaaa |  Moje kecy a myšlenky
Velmi souhlasím s kampaní Nemyslíš, zaplatíš.
Už jsem o ní jednou psala, tak se nebudu opakovat. Jen napíšu, že si myslím, že varující videa jsou vidět málo, a že by se měly promítat častěji.
Slyšela jsem, že ne každému se to líbí, ale já myslím, že je potřeba ukazovat, co všechno se může stát, když lidé nezačnou jezdit zodpovědně.

Tohle video je sestřih z videí Nemyslíš, zaplatíš z různých států se skutečnými záběry z kamer.
Doporučuju se kouknout:


Jak je vidět na videu, je úplně jedno, jestli jezdíte zodpovědně a opatrně, je jedno, jestli chodíte, stojíte nebo se nepohybujete vůbec v okolí silnice.
Dokud mezi náma budou lidé, kteří nebudou dávat pozor, může to stát život i Vás......

Nový článek...

15. dubna 2010 v 19:23 | sisinaaa |  Moje kecy a myšlenky
Moje nechuť psát blog pořád trvá, ikdyž život běží a bylo by co psát...
A aby tu nebyl minulý a neaktuální článek, šoupnu sem aspoň nějakou fotku.
Jinak děkuju všem, kteří měli snahu pomoci identifikovat okousanou kytičku a hlavně děkuju Janě, která kytičku poznala a napsala mi její název.

Takže takhle krásně to na světě vypadá, když:

 ...je jaro a rostlinky, keře,stromy a všechno ostatní se probouzí k novému životu...

Pupen kaštanu rozevírá čerstvý list a ukazuje budoucí květ
sisinaaa.blog.cz
...včeličky vyletěly z úlů a začaly poctivě opylovat voňavé květy...

Včela a květ devětsilu
sisinaaa.blog.cz...všechno krásně kvete...


Je drobná, krásná a nevím, jak se jmenuje.
Nejspíš Křivatec žlutý
sisinaaa.blog.cz
...děti jsou spokojené...


Krásný den na hřišti
sisinaaa.blog.cz
...a když prší...

Kapky deště na mechu
sisinaaa.blog.cz
Mějte se hezky a zase někdy ahoj, Sisinaaa

Jak se jmenuje?

11. dubna 2010 v 19:55 | sisinaaa |  Moje kecy a myšlenky
Článek z fotoblogu:

Kdysi jsem si koupila rostlinku, která vypadala podobně, jako drobný asparagus nebo nějaká
kapradinka.
Hrozně moc se mi líbila.
Na dlouhých krásně sytě zelených šlahounech měla (nevím, jak to popsat) bodlinky lístečků, které rostly tak nějak do hvězdičky.

Dlouho mi vůbec nechtěla jít.
Bodlinky listů schly a opadávaly a zbývaly z nich jen ty dlouhé šlahouny.
A po několika letech bojů o její záchranu se rostlinka vzpamatovala, vyrazila úplně odznovu, vyhodila několik dlouhých šlahounů, které po pár týdnech obrostly.

Jakou já měla radost!
Každý, kdo přišel na návštěvu, rostlinku obdivoval....
Byla jsem na ní pyšná, fakt :-)

A pak jsem jednou v noci načapala kocoura na skříni.
No - zkuste vysvětlit kočce, že něco nesmí. Kočka má svou hlavu a na vaše názory z vysoka kašle.

A tak se stalo, že jednoho dne jsem pár obrostlých šlahounů našla dole na zemi.
Přišla jsem na to, že kocour mi jich několik uštípl tlamičkou. Asi si jen hrál, protože nakousané nebylo nikde nic, nepásl se na nich.

Druhý den už z kytičky zbyl jen květináč a pár holých ukousnutých šlahounů.
To, co dělalo rostlinu krásnou, se válelo dole na zemi.

Se slzami v očích jsem všechno posbírala, sedla si a smutně se dívala na prázdný květináč.
Kočky bych v tu chvíli nejraděj vyházela oknem ven....

Všechno skončilo v koši. Ale květináč se zbytkem jsem se nějak neodhodlala vyhodit.
Napadlo mě, že okrasné kapradí se taky ostříká až k zemi a ono potom znovu vyrazí...

Květináč mám na vysoké skříni - na té nejvyšší, kam kočky prostě nevylezou a zbylé šlahounky znovu začínají vyrážet. Škoda, že jsem část vyhodila. a škoda, že jsem nezkusila dát listy do vody.

Každopádně mám radost, že snad kytička půjde zachránit.

Proč to tu píšu? Ať hledám, jak hledám, nikde nemůžu najít její název. Prohledala jsem, co se dalo, včetně obrovské encyklopedie květin, ale nenašla jsem nic.

Neví někdo z vás, jak se rostlina jmenuje?

Nevím co...

7. dubna 2010 v 21:20 | sisinaaa |  Moje kecy a myšlenky
Asi by se slušelo občas něco napsat, aby mi to tady tak nestálo.
Jenomže ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenapadá mě vůbec nic, o čem bych měla psát.
sisinaaa.blog.cz
Tak nějak si poslední dobou nevím s blogem rady.
Čas od času mně popadne taková chvilka, kdy se mi blog zdá zbytečnej a pohrávám si z myšlenkou ho ukončit, ale pak zase chytím druhý dech a jsem schopná přidávat články denně.
sisinaaa.blog.cz
Zatím si užívám sluníčka, jsem hodně venku, s Míšou vyrážíme na skvělé a hlavně dlouhé procházky za focením a jsem tak nějak celkově spokojená.
Tedy až na jarní únavu, která mě přepadla,ale které jsem vyhlásila boj, snad úspěšně.
sisinaaa.blog.cz
S Projektem 365 jsem to vzala opravdu vážně a načala už čtvrtý měsíc, co denně přidávám fotku, takže věřím, že projekt zdárně dokončím.
Kdybych někomu móc chyběla, stačí mrknout tam, každý den je tam nová fotka.

A moc mi chybí Zdenda..... Už aby byl doma.

Mějte se fajn
Sisinaaa

Velikonoční den

5. dubna 2010 v 13:01 | sisinaaa |  Moje kecy a myšlenky
Velikonoce.
Jako holka jsem se na ně hrozně těšila a zároveň netěšila.
Těšila jsem se na svátek, na volno, na barvení vajíček, na výzdobu a na to, že tak nějak celkově už začínalo jaro.
Naopak jsem se netěšila na koledníky, většinou spolužáky, kteří byli z koledování vykulení a nesměle odříkali básničku, opatrně šoupli jednu pomlázkou přes zadek a pak čekali, jestli něco dostanou.
Maminka nás vždycky volala ke dveřím, trvala na tom, že jsou to naši kamarádi a spolužáci a že jim máme dát vajíčko a sladkosti. A že se sluší a patří, nechat se vyšupat, ikdyž o nějakém pořádném šupání nemohla být ani řeč.
A my jsme se se ségrou otráveně loudaly ke dveřím a při odříkávání koled našich kamarádů jsme jen kroutily očima a dávaly tak najevo klukům, jak jsou trapní.

Kde jsou ty časy!!!

Šíša doma krásně ozdobila voskem vyfouklá vajíčka, já jsem jich pár uvařila a pak jsme je obalili ozdobnou fólií, nakoupili jsme pár sladkostí v naději, že snal letos někdo zazvoní.
Loni ani předloni nezazvonil vůbec nikdo. A to nemůžu říct, že by na našem sídlišti nebyly děti. I z okna jsem sem tam někoho z pomlázkou zahlédla, ale do našeho vchodu nikdo nezavítal.

Dneska jsem ale měla radost, protože na zvonek zazvonilo pět malých kluků.
Každý košík v ruce (už docela plné), pomlázky, klučina v čele všech mi odrecitoval koledu a opatrně přitom šlehal můj zadek - odměnu si, každopádně, zasloužili :-)

Z okna jsem ještě viděla tři malé kolednice, taky nesly košíky, ale k nám nešly.

Nevím, čím to, ale Velikonoce u nás nějak upadají. Ještě nedávno chodili koledníci a lidé jim otevírali dveře. Dnes jsem byla jediná, kdo koledníkům otevřel.
Ač všichni sousedé byli doma.....

Škoda!

Krásný zbytek VELIKONOČNÍCH SVÁTKŮ!

Sisinaaa :-)